Jezdit "Čínou", nebo ne? To je to, oč tu běží! Hlavně když jde o peníze!

3. 12. 2025
Minut čtení: 6

K napsání tohohle článku nás nepřivedla reklama, hype ani touha někoho vyzdvihnout. Byl to prostý fakt: testy aut, které jsme v posledních měsících dělali, a přemýšlení nad tím, kam se automobilový svět posunul. Ať chcete nebo ne, při detailním porovnávání dnešních modelů narazíte na jednu věc, které se všichni dlouho vyhýbali — Čína už dávno u nás nepoklepává na dveře. Čína si sedla do obýváku, uvařila si čaj a začala si prohlížet nábytek.

Čínské značky na českých silnicích

BYD, MG, Chery, Omoda, Jaecoo, Dongfeng, Voyah...před pár lety téměř neznámé značky. Dnes viditelné v showroomech po celé republice. A co je důležitější — masivně se prodávají. Začínáme je vídat na silnicích, občas se po nich i otočíme. Přiznejte se, kolikrát jste jeli po dálnici a říkali jste si, je, co to jede, to je hezké (zajímavé, zvláštní - každý si dosaďte to své)? A pak to dojedete, máte zrak zabodlej do zadku oné věci před sebou, luštíte, co to na tom je za název, či písmena až tak, že ohrožujete všechny kolem sebe a pak vyhrknete....no ty vole, to je číňan! A frčíte dál.

Invaze, která už proběhla

Ještě v roce 2022 to byly stovky aut ročně. V roce 2024 už tisíce. BYD útočí na elektromobilitu cenou, MG zaplavilo střední segment, Chery nabídlo evropské tvary bez evropských cen a Omoda a Jaeco se stala viditelným symbolem „čínského tažení na Evropu“.

A právě tvorba těchle značek nám ukázala, že musíme zapomenout na staré předsudky, protože realita je prostě jiná. A nás to právě vedlo k sepsání této úvahy z pohledu běžného smrtelníka, ne petrohelda, či člověka, který je věrný jedné značce 30 let. Ale prostě běžného uživatele, kterému slouží vozidlo k přesunu z bodu A do bodu B, na odvezení manželky a těch řvoucích spratků v létě do Chorvatska a zimě do Beskyd, aby měl pak vždy toho půlroku klid. Člověka, který řeší, co si pro své bytí koupí z pohledu peněz a ne přesvědčení, či neutuchající lásky a touhy k dané věci, v tomto případě auta. A my jsme si vybrali k tomu poměřování automobilku Chery a její "dceřinné" automobilky, konkrétně Omodu. Důvodů je několik, a to rychle rostoucí dealerská síť a na základě rozhovorů i zkušenosti prodejců s politikou automobilky.

Co je vlastně Omoda?

Jak jsme již uvedli, Omoda je dceřinkou automobilky Chery, která prodává přes milion vozů ročně, působí ve více než 80 zemích a má vlastní designérské a bezpečnostní týmy v Evropě. I když jsme požádali strejdu Gůgla a všechny možné AI asistenty, aby nám dohledali co se za názvem skrývá, zjistili jsme, že...NIC. Prostě soudruzi v Číně si řekli, že auto nebude kytka, strom, či hvězda a šli a vytvořili záměrně mezinárodní brand-name značky. Žádnou čínskou garážovku, ale prostě globálního hráče.

A to je strategická expanze velkého hráče, který si spočítal, že Evropa zestárla, a chce si vzít prostor, který tu nechaly spící koncerny. A styl, jakým to dělá? Ten je... popravdě... fascinující!

Reakční rychlost, o které by si netroufl ani německý koncern přemýšlet nahlas

Když první Omoda 5 dorazila do Evropy, nebyla špatná. Ale měla své slabiny. Novináři popsali tvrdší zadní nápravu, ostré reakce na nerovnostech a tlumení, které působilo „asijsky“ — tedy méně kultivovaně na evropských silnicích. A teď přichází moment, který v evropském automobilovém světě působí jako sci-fi. Po tom, co si čínští technici s tablety obešli evropské dealerství, všechno si nafotili, změřili, zapsali a patrně ještě ten večer poslali vývojovému týmu, se stalo něco, na co Evropa není zvyklá.

Na začátku podzimu přijelo úplně jiné auto. Prý facelift. Po čtyřech měsících. A nebyl to jen kosmetický facelift v podobě jiného švu na sedačce a přesunutí povinné výbavy z prostoru vlevo do prostoru vpravo.. Byl to zásah do míst, do kterých Evropané sahají jen při nové generaci. Nové silentbloky zadní nápravy, přepracované tlumiče (měkčí odezva, jiné ventilování), upravená geometrie podvozku, změněné uložení stabilizátorů, úpravy řízení, výrazně lepší odhlučnění podběhů a karoserie. Auto se začalo chovat kultivovaněji, měkčeji a evropsky dospěle – prostě jinak. Stačí vám to?

A teď si představte, že byste takovou kritiku poslali německému koncernu. Reakce? „To je charakteristika modelu.“ „Auto je v pořádku, problém je ve vašem očekávání.“ A možná i jemné upozornění, že určité redakce „už nedostanou prioritní testovačky“. Popřípadě rovnou zařazení novináře na black list a pokrácené všechny bonusy v případě dealera. Jenže Omoda hraje jinou hru. A je to hra, která začíná fungovat.

Bezpečnost: mýtus o nebezpečných Číňanech padá

Když už jsme tedy rozepsali o Omodě 5, necháme si jí v tužce... pardon, v klávesnici, pro porovnání s oblíbeným vozidlem, vyrobeným v Mladé Boleslavi..Škoda Karoq.

No a tady nám další překvapení přichází, když se člověk podívá na Euro NCAP. Tam kde jsme kdysi slyšeli „Číňan? To nechceš vidět po nehodě“, dnes vidíme tohle:

Omoda 5 – 5 hvězd

Dospělí: 87 %
Děti: 87 %
Chodci / cyklisté: 68 %
Safety Assist: 88 %

Škoda Karoq – 5 hvězd

Dospělí: 93 %
Děti: 79 %
Chodci / cyklisté: 73 %
Safety Assist: 58 %

Dva moderní, bezpečné vozy. Jeden domácí. Druhý „vetřelec“. Ale oba pětihvězdičkové.

Technika a realita provozu

Zůstaneme pořád u srovnání Omody 5 a Škody Karoq. Škoda Karoq: větší kufr, nižší spotřeba, tradiční a funkční ergonomie. Omoda 5: silnější motor, nadstandardní výbava v základu, interiér působící moderněji, reakce výrobce rychlejší než u čehokoli, co dnes v Evropě známe.

Servis? Zatím žádný problém. Díly chodí rychle, síť dealerů roste, čínští technici tu fyzicky jsou — a ptají se. Tohle nejsou auta, která by se prodala a zmizela. Tohle jsou auta, která si tu chtějí vybudovat trvalé místo. Velice nás překvapilo, když jsme se bavili s majitelem jednoho dealerství, který prodává i evropské a japonské značky, jak to teda je. Díly nejsou problém, všechno funguje a v mnoha ohledech rychleji, než u evropských značek. Dovolíme si použít doslovnou citaci, která nám utvěla v paměti: " Jako oni se fakt snažej. Jezdí, ptají se, snaží se pomoct a vyhovět. Ty vole, když budeš chtít, tak Ti klidně za 4 měsíce přijede úplně jiný auto". Tak to samo o sobě opravdu o něčem vypovídá.

A teď ekonomika: tady se láme chleba

Omoda 5 1.6 TGDI Comfort stojí okolo 600–630 tisíc Kč, a to včetně sedmileté záruky. Basic dnes seženete za 559 tisíc Kč. Škoda Karoq 1.5 TSI DSG ve výbavě Selection (nebereme akční výbavy) běžně 750–800 tisíc Kč, se standardní dvouletou zárukou. Když bychom dorovnali záruku Omody, je to dalších 23 tisíc navíc a nějaké ty desítky by padly ještě na výbavu, pokud bychom chtěli v podstatě stejně vybavené vozidla.

Rozdíl kolem 150–200 tisíc korun.. Za dvě auta stejné kategorie, srovnatelné výbavy a shodné bezpečnosti. V době, kdy lidé počítají každou tisícovku, tohle není detail. To je faktor, který umí zamíchat celým trhem. No a pak, když začnete ještě přemýšlet v širším spektru, že třeba vybereme hybrid, protože máme doma zásuvku a jezdíme 30 km tam a zpátky s dětma do školky a do práce, budou se vám ty nůžky ekonomické reality rozevírat stále víc. A to se nebavíme opět o technologickém vývoji..

Tak jezdit v Číňanovi? Nebo ne?

Kdybychom se drželi předsudků, tenhle článek by vůbec nevznikl. Ale testy aut, srovnání, technická data i realita v dealerstvích nás přivedly k prosté, ne úplně příjemné otázce:

„Kolik mě vlastně stojí logo na volantu?“

Protože rozdíl mezi Omodou 5 a Škodou Karoq není v bezpečnosti, není v použitelnosti a není ani v tom, že by jedno bylo „lepší auto“.

Rozdíl je v tom, jak moc je člověk ochoten zaplatit za tradici vs. za hodnotu.

A právě proto je čas tuhle otázku položit nahlas...

A co závěrem? Doba, kdy jste si auto vybírali podle toho, co vám říkala rodina, soused nebo televizní reklama, je pryč. Dnes se svět aut mění rychleji než ceník elektřiny. Značky, které jste ještě včera vyslovovali s úšklebkem, dnes stojí vedle evropských ikon a mají na stole úplně stejná data. A někdy lepší. Evropské koncerny pořád vyprávějí, jak „to tak má být“, „takto jsme to navrhli“ a „na změny počkejte do faceliftu v roce 2028“. Mezitím k nám z druhého konce planety přijede auto, které před čtyřmi měsíci skákalo jako koza, a teď je klidné jako dvoutunová váza. S podvozkem přepracovaným rychleji, než se většina značek dokáže dohodnout na termínu schůzky.

Je přitom jedno, jestli fandíte Škodovce, Hyundaii, Toyotě nebo omylem i Tesle. V jednu chvíli se budete muset smířit s jednoduchou věcí: na silnici už dávno nesedí jen evropské tradice, ale i čínský apetýt a sebevědomí. A my jako zákazníci stojíme mezi nimi. Takže ano, můžete dál říkat, že „Číňanům nevěříte“. Stejně jako můžete říkat, že „všechno bývalo lepší“. Ale stačí pár testovacích jízd, pár srovnání a jeden upřímný pohled do peněženky — a najednou zjistíte, že nejde o to, odkud auto přijelo. Jde o to, co vám za vaše peníze skutečně dá.

A pak už nezbývá než si položit poslední otázku, která v téhle debatě pálí nejvíc:

„A nejsem já náhodou ten, kdo se změnit nechce?“

Dejte nám vědět, co si myslíte Vy a zda byste si koupili auto vyrobené v Číně